Test VOGE 125 R – kouzlo dospívání

V červenci putovala do testu na Slovensko naše „stopětadváca„. Pod kabát jí nakoukli kluci z redakce Svet MOTOcyklov a pořádně ji projeli. Chceš vědět, jak to dopadlo? Tak čti dál 😎

V patnácti dostanete svojí první občanku. A ti šťastnější i první řidičák…

Kolo vyměníte jen za malý skútr, případně za půldeckovou motorku, jejich výběr je však minimální. No pokud máte trpělivost a rok počkáte, něco pošetříte a investujete do „většího“ řidičáku, otevřou se vám téměř neomezené možnosti. Samozřejmě, omezené jsou kubaturou do 125 a výkonem do 15 koní, ale nabídka je v této třídě nesrovnatelně pestřejší. Relativně nedávno k ní přispěla i značka Voge se svým eR-kem.

Vyspělý mladík

I když je značka Voge nováčkem, na motorkách to není vidět. Obecně platí, že jsou to promyšlené a technicky propracované stroje, které se hrdě staví i proti konkurenci se zvučnějšími jmény. Za značkou Voge stojí koncern Loncin a tomu zkušenosti s motorkami, především tedy s motory, rozhodně nechybí. Stroje, které se nám od značky Voge v redakci zatím objevily – a bylo jich už více než prstů na jedné ruce, mají společné minimálně jedno. Dílenské zpracování je na vysoké úrovni, vše pěkně lícuje, vše drží na svém místě, vše funguje a není vidět žádnou snahu o přílišné šetření. Nejmenší 125 není v tomto směru výjimkou.

Ani malý, ani velký

Pochvalu si zaslouží fakt, že s plnou vážností se vrhli i do kubatury 125 ccm a strojek udělali opravdu poctivě a robustně. Při prvním, ale ani při druhém a každém dalším pohledu není necítit, že je to „jen“ 125-ka, že je to „jen“ rozpočtový kousek sloužící k „výuce“ mladých motorkářů. Vnější rozměry jsou přizpůsobeny kubatuře, zároveň je však motorka dostatečně velká na to, aby komfortně odvezla i vyšší jezdce. Není však nijak uměle „nafouknutá“, nádrž si i přes svůj slušný objem zachovává spolu s kapotáží subtilní a štíhlé tvary. To dává jezdci volnost pohybu a motorce pocit lehkosti a dobrou obratnost.

Sportovec nejen designem

eR-ko zaujme mladíky hlavně svým sportovním, jemně agresivním tvarem. Nic futuristické, nic uměle „racingové“, či jinak přehnané, Voge je decentně vystrouhané dílo, které neskrývá sportovní ambice, ale zároveň se drží „při zemi“. Svěží tvary jsou v případě testovaného kousku zvýrazněny svěžími – zářivými barvami. Pokud dáváte přednost decentnějším barvám, 125 R je k dispozici také v černé, která je doplněna o žluté a červené prvky. Hravý design dotváří i taková netradiční drobnost, jakou je LED pásek zapuštěný v kapotáži po stranách nádrže. Přes den si ho ani nevšimnete, jeho role přichází, až když vyrazíte do večerních ulic města. Ale Voge není jen nenápadná šedá myška oděná do sportovního dresu. Sportovní je také jeho charakter a jízdní vlastnosti. Poctivě nakonfigurované komponenty odpružení se starají o dobré jízdní vlastnosti i při agresivnější jízdě. Motorka se nekroutí, nehoupe a svou „tuhostí“ připomíná nějakou třistovku. Žádný labilní „moped“, právě naopak. 125-ka se s radostí vrhá do zatáček, ochotně se nechá přehazovat ze strany na stranu a stále si přitom zachovává jistotu ovládání. Rovněž robustní, účinné a důvěru vzbuzující jsou také brzdy. Motor je naladěn na maximum povolené pro tuto kategorii, takže počítat můžete s patnácti koňskými silami. Není to závratná hodnota, přesto se dokáže 125-ka docela slušně rozkutálet. Výrobce udává maximálku 110 km/h, tato hodnota se čas od času na rychloměru objeví, potřebujete však přitom dobrý vítr či „zalehnout“ na nádrž. Se stovkou však můžete počítat stabilně a také dlouhodobě. Tuto rychlost dosáhnete s přehledem a motor při ní nejeví žádné známky neochoty. Dokonce vás přitom nezásobuje ani nepříjemnými vibracemi, které by se při vytočeném jednoválcovém agregátu daly čekat. Pokud zatoužíte po svižnějším svezení, musíte počítat s častějším řazením. Agregát totiž výrazněji ožívá až při osmi či devíti tisících otáčkách.

Kámoš pro každý den

Navzdory nesporným sportovním ambicím je tato 125-ka i dokonale přítulným kámošem. A to je při výchově mladých motorkářů nesmírně důležité. Sportovně „shrbený“ posed by možná vypadal agresivně a navenek atraktivní, ale co z toho, když v reálném provozu je taková supersportovní poloha spíše na škodu. Ovládání stroje je náročnější, přehled o okolním provozu slabý a o komfortu se nedá mluvit. Výlety trvající déle než půlhodinku by byly spíše utrpením. Naštěstí, pro Voge to neplatí. Vedle sportovního vzhledu si zachovává maximálně „civilní“ charakter. O komfort zde není nouze. Sedadlo je slušně prostorné a příjemně tvarované, kolena se těší snesitelnému úhlu, ve kterém budou pokrčena a dostatek místa pro ně zůstává i v oblasti nádrže a bočních kapotáží. Zvlášť pochvalu si zaslouží řídítka. I když přední část motorky opticky vypadá pořádně shrbená, řídítka jsou doslova v ideální poloze. Dostatečně vysoko k tomu, aby byl posed příjemně vzpřímený a navíc dostatečně široké k tomu, abyste měli stroj dokonale pod kontrolou. 125 R se tváří jako supersport, či radikální sportovní naháč, ve skutečnosti však nabízí pohodlný posed a celkově přátelský charakter. A to je nejen pro komfort, ale také pro bezpečnost nepochybně důležité. V rámci možností se přátelsky chová i maloobjemový jednoválec. Vzpomínali jsme, že pro sportovní svezení je třeba držet ho ve vyšších otáčkách. Ale pokud nepotřebujete zrychlovat a jen se tak ležérně touláte v ulicích města, s řazením si příliš starostí dělat nemusíte. Na šestce znamená padesátka zhruba 4000 otáček a motor při nich vůbec neprotestuje. Pokud budete za hranicí města chtít zrychlit, stačí o tři kvalty podřadit a ze zmiňovaného přítulného společníka se opět stává malý sportovec.

Text: P. Lovíšek, foto: autor

(Přeloženo ze slovenštiny z testu v časopise Svet MOTOcyklov)

Technické údaje zde na stránce modelu

7" TFT-čko
7" TFT-čko
Efektní zadní "tunely"
Efektní zadní "tunely"
Sedadlo naštěstí není radikálně sportovní
Sedadlo naštěstí není radikálně sportovní